Pohled na krabici s trikralovym kolacem galette des rois

Když skončí Vánoce, začíná galette

Ve Francii Vánoce nekončí posledním rozbaleným dárkem. Hned po nich se totiž rozjíždí jiné každoroční šílenství: galette des rois, Tříkrálový koláč.
Není to jen sezónní dezert. Je to zvyk, který Francouzi berou naprosto samozřejmě. V rodinách, ve školách, v kancelářích i v nejluxusnějších cukrárnách.

A co je na tom nejzajímavější? Že za tím vším stojí příběh starý víc než dva tisíce let.

Od antického Říma ke Třem králům

Kořeny galette des rois sahají až do antického Říma, do období zimních slavností zvaných Saturnálie.
Tehdy se losovalo, kdo se stane „králem dne“. Otroci mohli usednout ke stolu svých pánů a na jeden den se stíraly společenské rozdíly.

Král dne byl vybírán náhodou – pomocí obyčejné sušené fazole, francouzsky fève.
Nešlo o dětskou hru, ale o symbolickou oslavu náhody, spravedlnosti a rovnosti.

Když se později v Evropě prosadilo křesťanství, pohanský zvyk se postupně spojil se svátkem Zjevení páně / Tří králů – Epifanií.
Dnes má ale ve Francii galette spíš společenský než náboženský význam.

Fève: malá figurka, velká radost

Původně se do koláče schovávala skutečná fazole.
Od 19. století ji nahradily porcelánové figurky – a vznikla i vášeň pro jejich sbírání, zvaná fabofilie.

Ten, kdo figurku najde, dostane papírovou korunu a stává se králem nebo královnou dne.
A aby byla zachována spravedlnost, nejmladší dítě se schová pod stůl a určuje, komu patří další kousek koláče.
Princip náhody z antiky tak žije dál v moderní kuchyni.

Galette není jen rodinná tradice

Ve Francii to rozhodně není jen záležitost domácností.

Ve školách

První týden po vánočních prázdninách se galette podává i ve školních jídelnách.
Děti hledají figurku, nasazují koruny, vybírají si krále nebo královnu.
A rodiče pak odpoledne utěšují ty, kterým se letos koruna vyhnula.

V práci

V lednu je naprosto běžné, že se galette krájí ve firmách, v kancelářích prostě v práci.
Takže klidně potkáš v moderní korporátní budově manažery v oblecích s papírovou korunou na hlavě.
Funguje to překvapivě dobře jako nenápadný team building.

A hlavně: ve Francii se galette nejí jen 6. ledna.
Trvá celý leden.

Neexistuje jen jedna galette

Francie by nebyla Francií, kdyby neexistovalo několik verzí.

Sever: klasická galette

Na severu země se připravuje galette z listového těsta plněná frangipanem – směsí mletých mandlí, žloutkového krému, cukru a másla.
Tato verze má kořeny v oblastech, kde se historicky hodně pracovalo s máslem a kde byl silný vliv královské kuchyně, tedy hlavně kolem Paříže.

Jih: královská brioche

Na jihu Francie je tradice jiná.
Podává se brioche ve tvaru koruny, ochucená vodou z pomerančových květů a zdobená kandovaným ovocem.
Tahle podoba má blíž ke středomořským zvykům a připomíná koláče ze Španělska nebo Katalánska.

Princip je ale všude stejný:
Uvnitř je schovaná fève a rozhoduje náhoda.

Galette dnes: tradice, která se vyvíjí

Francie je země cukrářů. A galette des rois je pro ně každý rok příležitostí ukázat, co všechno dokážou.

Vznikají:

  • moderní náplně,
  • netradiční tvary,
  • luxusní edice od slavných pâtissiers.

Ceny galette od renomovaných cukrářů bývají někdy opravdu nečekané.
Bere se to vážně: volí se nejlepší galette města, regionu i celé Francie.
V lednu je francouzský Instagram plný videí typu „Top 10 galettes“.

A přesto to pořád zůstává hlavně společenský zvyk. Důvod sejít se s rodinou, s přáteli, s kolegy.

Můžete si ji upéct i doma

Pokud vás galette láká ted hned, receptů existuje spousta i v češtině.

Závěrem: víc než jen koláč

Galette des rois není jen sladkost spojená se svátkem Tří králů.
Je to tradice, která v sobě nese kus antiky, kus křesťanské symboliky a hodně moderního francouzského života.